Rozvor se soudruhem Marcusem z Tjen Folket Media

Tjen Folket Media (TFM, Média „Sloužit lidem“) je norský maoistický kolektiv. Rozhovor vedl Tomáš Fahre a s překladem pomáhal kolektiv Rozpor.

TFM: Chceme pozdravit všechny revolucionářky, revolucionáře, antiimperialistky a antiimperialisty v České republice vřelým, proletářským a internacionalistickým pozdravem!

Jsme poctění příležitostí promluvit se soudružstvem a přátelstvem ve vaší zemi a zdůrazňujeme potřebu, aby se všichni antiimperialisté světa sjednotili ve společném boji, zvláště nyní při budování nové mezinárodní Antiimperialistické ligy (Anti-Imperialist League, AIL)¹.

Na otázky odpověděl soudruh Marcus, který je členem redakční rady Tjen Folket Media (Serve the People Media, Média „Sloužit lidem“). Odpověděl převážně v souladu s našimi zásadami, ale v mnoha otázkách a detailech nemáme takříkajíc jednotnou linii a rozhovor nelze číst jako „oficiální prohlášení“ naší redakce.

Ideologie TFM #

Vaše jméno je odvozeno z článku Mao Ce-tunga Sloužit lidu, který je součástí sbírky ‚Pět zlatých paprsků‘. S tímto textem jsem se seznámil v rámci Čtenářského klubu (od organizace Rozpor) v České republice, kde se věnujeme studiu děl popisujících osvobozenecká hnutí. ‚Pět zlatých paprsků‘ bylo rovněž zahrnuto v ‚Aktivistické příručce‘ Komunistické strany Filipín. Ačkoli Komunistická strana Filipín vede ozbrojený boj, mnohé organizační poznatky z této příručky lze uplatnit i v rámci neozbrojeného politického boje, který jsme schopni vést v dnešních podmínkách. Vaší ideologií je tedy maoismus, správně?

Ano, hlásíme se k ideologii maoismu. Přesněji řečeno zastáváme pozici, že proletářský světový názor, tedy ideologie proletariátu, prošel třemi hlavními etapami vývoje, které vyústily ve formulaci marxismu-leninismu-maoismu. Zastáváme názor, že maoismus představuje marxismus naší epochy. Domníváme se, že definice maoismu uvedená v dokumentu Základní jednota strany Komunistické strany Peru je definicí správnou. Souhlasíme s tím, že poznatky získané z lidových válek mohou a mají být uplatňovány i v rámci neozbrojeného politického boje. Zároveň však sdílíme stanovisko Komunistické strany Peru a předsedy Gonzala, podle něhož je lidová válka vojenskou strategií mezinárodního proletariátu, která je univerzálně aplikovatelná ve všech zemích světa.

Pražské jaro #

Na YouTube jsem si všiml norské antirevizionistické písně, která byla zveřejněna jako projev solidarity s československým lidem a odsouzení invaze SSSR v srpnu 1968²; skladba pochází od Rød Front (organizace z Bergenu, je to tak?), z roku 1976. Na webových stránkách předchůdce naší strany (SDS) jsem rovněž nalezl zajímavý článek týkající se reakce Číny na tuto invazi – Mao ji přímo odsoudil a další představitelé Komunistické strany Číny otevřeně vyzývali československý lid k partyzánskému odporu³. Komunistická strana Číny zároveň označila Dubčekovu administrativu za ‚revizionistickou‘. Můžete se prosím vyjádřit k invazi SSSR do Československa v roce 1968 z vašeho hlediska?

‚Rød Front‘ znamená ‚Rudá fronta‘ a toto označení používaly studentské organizace, letní tábory, pěvecké sbory a další iniciativy, které byly součástí revolučního hnutí v Norsku v 70. letech – nejen v Bergenu. Neznáme konkrétní stanovisko předsedy Maa vůči Dubčekově administrativě, ale jsme si jisti, že jej lze dohledat v dokumentech Komunistické strany Číny (KS Číny), které jsou dostupné online. Naše stanovisko je totožné se stanoviskem KS Číny: invazi SSSR do Československa chápeme jako imperialistický akt agrese – a to vzhledem k sociálně-imperialistickému a sociálně-fašistickému charakteru sovětského režimu poté, co revizionistický převrat vyvrcholil v roce 1956.

Válka na Ukrajině #

Jaký je váš názor na válku na Ukrajině? Vybavuji si prohlášení Komunistické strany Indie (maoistické)⁴, které odsoudilo Putinovu agresi, ale zároveň kritizovalo ukrajinskou vládu za její dlouhodobou politiku vůči obyvatelstvu Donbasu. Zaujalo mě, že ani v rámci probíhajícího konfliktu neopomíjejí práva národnostních, jazykových a kulturních menšin – dokonce ani na straně napadené. Zároveň však zdůrazňují, že „obyvatelé Donbasu by se při svém odporu neměli spoléhat na Rusko“. Podobně se ani Ukrajina nemůže spoléhat na USA či NATO při svém odporu proti Rusku. Donald Trump strhl masku amerického imperialismu, když podmínil podporu Ukrajině udělením práv na těžbu nerostných surovin na jejím území.

Na otázku, kterou zmiňujete, lze nalézt řadu textů na webu tjenfolket.no. Odsuzujeme invazi Ruska na Ukrajinu jako imperialistickou útočnou válku. Bezpodmínečně podporujeme právo ukrajinských národů bránit se této invazi všemi prostředky ve spravedlivé válce za národní osvobození. Zároveň odsuzujeme kyjevský režim jako režim sloužící Spojeným státům, režim rozprodávající zemi, poskytující útočiště fašistům a sloužící zájmům imperialismu – především amerického, a v druhé řadě i německého, francouzského, britského a dalších evropských imperialismů.

Pokud jde o politiku vůči obyvatelstvu Donbasu a Luhanska, trvale podporujeme obranu demokratických práv menšin a formálně jsme odsoudili fašistické útoky na členstvo odborů a další osoby ve východní části Ukrajiny. Neakceptujeme však tvrzení, že ruskému imperialismu jde hlavně o tato práva – jejich vyjádření v této věci vnímáme především jako nástroj k „ospravedlnění“ imperialistické agrese, podobně jako tomu bylo u imperialismu USA a NATO v Jugoslávii, Libyi či Afghánistánu.

Západní a východní imperialismus #

Je mi líto, že významná část levice v České republice se rozdělila na dva nesprávné tábory – jeden servilně přikyvuje propagandě USA/NATO a dokonce označuje zmínky o Gaze za „whataboutismus“, přičemž lpí na americkém narativu a dokáže tak i obhajovat neoliberální politiku například v energetice („protože Ukrajina“). Druhý tábor zase bezmyšlenkovitě opakuje Putinovy narativy a dokonce sklouzává k sympatiím ke „konzervativním hodnotám“ a spojenectvím s nacionalistickým táborem, který je vyznává. Právě jsem se díval na facebookovou stránku předsedy okresního výboru nominálně „komunistické“ KSČM a byla doslova vytapetována obdivnými videi o Rusku, odhalováním podporovatelů Bandery a radostí z toho, že Donald Trump pozastavil podporu Prague Pride (LGBT+). Ani jsem tam nenašel žádná ekonomická či sociální témata, místo toho ostatní levici obviňují z „kulturních válek“, zatímco sami je vyvolávají podněcováním nenávisti vůči menšinám. Samozřejmě existuje i třetí tábor, který tyto chyby nedělá, ale bohužel zatím není příliš velký. Co si myslíte o tomto vývoji a jak překonat umělou dichotomii západního a východního kapitalismu/imperialismu?

Toto je nesmírně rozsáhlé téma, ale abychom ho zúžili a zaměřili se na kontext Norska, v naší zemi nedefinujeme jako skutečně levicové či levicově orientované ani „liberální“ „prozápadní“ skupiny, ani revizionistické a oportunistické „prorusky“ orientované skupiny. Z našeho pohledu se u všech jedná o buržoazní či maloburžoazní strany, skupiny a tendence, které nejsou skutečně levicové ani proletářsky revoluční. Nevěříme, že je lze (zcela) porazit před nastolením socialismu. Kapitalismus bude obnovovat všechny typy buržoazních a maloburžoazních idejí, dokud bude existovat. To, co je třeba udělat, je znovu vybudovat, případně založit Komunistickou stranu a uskutečnit revoluci, aby všechny buržoazní hnutí a ideje mohly být úplně poraženy proletariátem u moci.

Pokud jde o současný boj s těmito silami a získávání dalších sil pro revoluci: Za prvé, konkrétním příkladem jsou dnešní antiimperialistická hnutí. Tato hnutí přispívají k rozbití těchto mylných idejí, jak „levicově liberální“ politiky identit a postmodernismu, tak falešného „antiimperialismu“ proruských sil. Posílení Mezinárodního antiimperialistického frontu založením a vybudováním Antiimperialistické ligy bude v praxi masivním úderem proti těmto silám. Za druhé, lidové války a síly připravující další lidové války představují silný politický úder proti těmto silám a ukazují, že existuje jasná a reálná alternativa imperialistům na západě i na východě a alternativa ke svinčíkům buržoazních parlamentů a voleb. Za třetí, proti těmto silám je třeba bojovat na ideologické frontě studiem, dodržováním, obhajobou a aplikací marxismu-leninismu-maoismu. To je ve zkratce naše stanovisko.

NATO a Skandinávie #

Rád bych se zeptal na aktivity NATO ve Skandinávii – po Putinově invazi na Ukrajinu se dříve neutrální Finsko a Švédsko připojily k NATO. Norsko již členem NATO je. Stejně tak Dánsko, pod které spadá i Grónsko, o které americký prezident Donald Trump nedávno projevil velmi příkrý zájem. Grónsko již mělo tvrdou zkušenost s americkým imperialismem – v Thule se nachází vojenská základna, docházelo zde k nuceným přesunům původních obyvatel kvůli americkým vojenským zařízením (např. březen 1996⁵) a také jsem četl o kontaminaci v důsledku přeletů amerických jaderných zbraní nad Grónskem (např. dokumentovaný incident z 21. ledna 1968⁶). Prosím, řekněte našim čtenářkám a čtenářům o vašich aktivitách proti NATO a za svobodu Grónska.

Nejprve chceme zdůraznit tři aspekty našeho pohledu na NATO.

1. NATO je především nástrojem ve službách yankeeovského imperialismu, imperialismu jediné hegemonní velmoci na světě. To se projevuje úplným velením vojenských struktur NATO yankeeovskými imperialisty (vždy mají pod kontrolou nejvyšší vojenské velitele NATO) a financováním NATO.
2. Sekundární imperialistické mocnosti v NATO (od těch větších: Británie, Německo a Francie, až po ty menší a nejmenší: Itálie, Nizozemsko, severské země) se účastní NATO především proto, aby sloužily vlastním zájmům – ačkoli musíme chápat specifickou hegemonní roli yankeeovského imperialismu, která do jisté míry dominuje i jejich imperialistickým spojencům.
3. Různé intriky a operace NATO jsou velmi zaměřeny na omezování a obklíčení ruského imperialismu. Zvláště utlačované země v takzvané „východní Evropě“ jsou přímým i nepřímým bojištěm této strategie, s „protiraketovými štíty“ a yankeeovskými základnami.

Dále je NATO nástrojem imperialistů k vojenské koordinaci a k podřízení utlačovaných zemí uvnitř NATO (Polsko, pobaltské státy atd.) i mimo NATO (války NATO v Jugoslávii, Libyi, Afghánistánu atd.).

V severských zemích existuje mnoho malých skupin bojujících proti NATO, ale většina aktivních je revizionistická a oportunistická, takže vykreslují NATO jako jakéhosi nadnárodního „okupanta“ v severských zemích, zaměřují se velmi na „hrozbu“ ze strany NATO a možnou válku proti severským zemím, aniž by plně chápali roli yankeeovského imperialismu nebo imperialistický charakter samotných severských zemí. Propaganda pro NATO byla v severských zemích velmi masivní a v norském buržoazním parlamentu není nyní jediná strana, která by prosazovala otázku vystoupení z této aliance. Jak Rudá strana, tak Socialistická levicová strana svůj postoj proti NATO ztratily – v praxi a/nebo v teorii.

Co se týče Grónska, doporučujeme číst texty našich dánských soudruhů*žek publikované na webu „Røde Fane“ („Rudá vlajka“).

Revolucionářstvo a antiimperialisté*ky v Norsku vedli kampaně proti NATO se zvláštním zaměřením na vojenské struktury a základny NATO a yankeeovské základny v Norsku. Demokraticky smýšlející novinářstvo odhalilo špionážní operace vedené ze severu Norska proti Rusku jménem yankeeovského imperialismu. V posledních letech se věnuje pozornost tomu, jak jsou tyto struktury využívány k podpoře válečných snah imperialismu na Středním východě a v Atlantském oceánu. Yankeové mají v Severním Atlantiku vlastní strategii, kterou vyjadřuje strategický dokument „Modrá Arktida“ („A Blue Arctic“), s cílem být protiváhou vojenským schopnostem ruského imperialismu a rovněž z dlouhodobého hlediska ovládat potenciální nové obchodní trasy z Číny do Evropy přes Arktidu (jak taje led).

To je pár komentářů k této otázce. Na tato témata jsme publikovali mnoho článků.

Kurdské organizace ve Skandinávii #

Pro souhlas s členstvím Švédska a Finska v NATO Erdoğanův režim požadoval vydání Kurdů podezřelých z „vazeb na PKK“. Čelili turečtí a kurdští maoisté podobnému riziku? Je TKP/ML ve Skandinávii legální, nebo je zde zakázána podobně jako v Německu?

Neznáme politickou příslušnost Kurdů*ek, kteří jsou ve Švédsku ohroženi vydáním. Neznáme legální status TKP/ML v EU. V Norsku neexistuje „seznam teroristických organizací“ ani „zakázané organizace“, není zde nelegální používat vlajky skupin, které norská vláda označila za „teroristické“ (dokonce ani „Islámského státu“, Hamásu nebo Lidové fronty pro osvobození Palestiny [PFLP]), ale finanční podpora „terorismu“ je nelegální a stát může tento zákon použít, pokud shledá jeho použití „užitečným“. PKK se v Norsku otevřeně organizuje.

Norský imperialismus zaujímá roli „mírotvůrce“ a „globální diplomatické velmoci“ (jejich vlastní slova) – zároveň je však blízkým spojencem yankeeovského imperialismu. Proto často hostí jednání s ozbrojenými skupinami (Kolumbie, Palestina, Filipíny, Nepál atd.) a dokonce vyslali kondolence při úmrtí José Maria Sisona.

Severská sociální demokracie #

Norsko je částí reformistické, sociálnědemokratické levice (podobně jako Švédsko a Skandinávie obecně) vykreslována jako jakési Eldorádo „demokratické“, umírněné levice. Často jsem to slyšel od odpůrců marxismu, kteří říkali věci jako: „Podívej, pokud chceš pomoci chudým, toto je cesta, zapomeň na jakékoli vyvlastnění výrobních prostředků, to povede jen k hladu a řekám krve.“ Samozřejmě nejsem naivní a pozoruji postupný posun ekonomické (i kulturní) politiky ve Skandinávii doprava. Otevřená pravice v Norsku také vládne. Mohl bych vám vyprávět o svých zkušenostech s podvodným pronajímatelem (landlordem), který nás s rodinou donutil utéct kvůli jeho špatně udržované žumpě (nad kterou se ukázalo, že jsme bydleli!) a okradl nás o jistinu, a obecně vyprávět o praxi vykořisťování zahraničních pracovníků. Ale vy jste z Norska a žijete tady déle, takže byste lépe odkryl zdejší kapitalismus… Vidíte nějaký významný rozdíl mezi systémem ve Skandinávii a zbytkem Evropy?

Imperialisté*tky ve Skandinávských zemích jsou oproti zbytku Evropy v přepočtu na obyvatele extrémně bohatí, zejména norští imperialisté. Říct „podívejte se na Skandinávii“ v podstatě znamená „každý by měl být bohatým kapitalistou*tkou a nikdy nemuset pracovat“. To je jednoduše nemožné. Skandinávské země jsou imperialistické, vykořisťují masy třetího světa, například utlačované národy tzv. „Východní Evropy“. Například Norsko desítky let masivně vykořisťuje polské a rumunské dělníky, z nichž mnozí pracují za mnohem nižší mzdu než norští dělníci a ve velmi špatných životních podmínkách. Norská monopolní společnost vydělávají obrovské zisky v zemích jako Brazílie, Chile, Nigérie, Angola, Pákistán atd. Ve skandinávských zemích také existuje chudoba. Existuje vykořisťování. Existuje proletariát. V nejchudších čtvrtích našeho hlavního města je očekávaná délka života téměř o 15 let nižší než v nejbohatších čtvrtích. Navíc chudoba roste s rostoucími cenami, přičemž spotřební zboží, elektřina a bydlení jsou extrémně drahé dokonce i ve srovnání s většinou ostatních západoevropských zemí.

Stručně řečeno: Díky své výhodné pozici v imperialistickém systému si Norsko jako imperialistická země může dovolit vyšší životní úroveň pro masy – a to je v podstatě část toho, jak imperialismus „uplácí“ složky dělnické třídy. (Viz Lenin: „Imperialismus a rozkol v socialismu“.) Ale to je založeno na mimořádných ziscích z vykořisťování utlačovaných zemí, a přesto i zde probíhá třídní boj, sociální nemoci, „mentální krize“ mezi mládeží, problémy s drogami a také narůstající chudoba.

Podmínky nejchudších v Norsku #

V souvislosti s pronajímateli bych zmínil ještě dva postřehy – zamčené popelnice (tu už máme v ČR, ale poprvé jsem to pozoroval v Norsku) – aby lidé «nezneužívali možnosti vyhazovat odpadky», nebo aby z nich nejedli nejchudší? A bezdomovectví – zejména ve skandinávských zemích je to s ohledem na zimu prakticky rozsudek smrti.

V rezidenčních čtvrtích jsou tyto zámky asi většinou proto, aby tam nevyhazovali odpadky lidé, kteří tam nebydlí. Obchody však zamykají popelnice, aby lidem zabránily brát zcela poživatelné potraviny, které obchody vyhazují kvůli lhůtám, které zavedly monopoly.

Pokud jde o bezdomovectví, nějaké je i u nás a někteří lidé musí přežívat na ulici nebo v azylových domech obcí nebo církví. Mnoho z těchto lidí má problémy s drogami a mnoho z nich v těchto životních podmínkách každý týden umírá. Existuje dokonce i pár příkladů starších lidí, kteří zemřeli, protože nemohli zaplatit účet za elektřinu.

Sámská menšina #

Když jsem byl v Tromsø, všiml jsem si vlajek a dalších připomínek Sámů. Jaká je jejich situace v Norsku dnes? Slyšel jsem, že pro písmena abecedy používají «háčky a čárky», podobně jako v češtině nebo slovenštině. Přesto se stává, že u dítěte českých nebo slovenských rodičů narozeného v Norsku nedokážou úřady napsat všechny háčky a čárky (např. „ž“ nebo „š“) správně (aby bylo příjmení zděděno doslovně). To mě překvapilo, zajímalo by mě, jak to Sámové mají.

Situace je taková, že Sámové byli velmi krutě utlačováni norským státem, který velmi tvrdě pracoval na jejich asimilaci. Většina z nich tak nemluví svými jazyky a mnoho Norů má sámský původ, aniž by o tom věděli. Sámská buržoazie je podplácená norským imperialismem a působí v Sámském parlamentu, koloniální instituci, která dává Sámům určitá „práva“. Existují určité zákony, které „zajišťují“ některá práva, ale ty jsou omezeny hlavně na nejsevernější místa v Norsku, kde se jazyk v některých obcích stále běžně používá. Oficiálně asi 2 procenta populace Norska tvoří Sámové.

Sociální stát v imperialismu #

Uvádí se, že některá sociální opatření (vysoké daně pro sociální stát, 100% nemocenská – jak moc bychom to ocenili v ČR např. při pandemii…) ve Skandinávii byla důsledkem obav, že by SSSR mohl snadno využít sociální nespokojenost ke změně vlády ve svůj prospěch. Pro Finsko a Norsko byl sousedem SSSR a Rusko je jím dodnes. Asi se shodneme na tom, že SSSR nebyl po dlouhou dobu své existence socialistický, ale nebyl ani tržně-kapitalistickou zemí. Rusko je ale otevřeně tržně-kapitalistická země a například podnikání nijak zvlášť nezdaňuje a nereguluje, takže tyto obavy pravděpodobně víceméně pominuly. Co si myslíte o tomto možném faktoru?

Náš postoj je takový, že takzvaný sociální stát v západní Evropě (a v USA) vznikl hlavně kvůli boji dělnické třídy, strachu z revoluce a ano, strachu ze Sovětského svazu. To hlavně ve 20. a 30. letech 20. století a ještě více v 50. letech. Avšak materiálním základem tohoto blahobytu je hlavně imperialismus a mechanismy, o kterých ohledně Británie psali Marx s Engelsem a Lenin. Lenin o tom píše v „Imperialismu“. Buržoazie v imperialistických zemích si za takový „blahobyt“ může koupit „sociální smír“ na „domácí frontě“. Tendencí posledních 40 let je však snižování a privatizace „veřejných výdajů“, takže ve skutečnosti je většina takového blahobytu i zde stále horší a horší. To je patrné v nemocnicích, na železnici, ve školách atd. Zároveň imperialismus je hnijící a umírající kapitalismus a tendence rozkladu se ve starých státech projevuje stále více. Snaží se snižovat výdaje, ale výsledkem jsou často další výdaje (na byrokracii, administrativu, dotace atd.).

Čína a proletariát #

Mohla by současná Čína (od Denga také nesocialistická, ale v mnoha ohledech stále sociální) hrát roli podobného «strašáka» pro západní imperialistické vlády? Američtí levičáci sdílejí na «Red Note» s dělníky z Číny příběhy o svých útrapách komercializovaného zdravotnictví, útlaku ze strany pronajímatelů a kapitalistů.

Může. Chtěli bychom však zdůraznit, že revizionisté provedli v Číně v roce 1976 převrat, kde zatkli a/nebo zabili vůdkyně a vůdce revoluce a obnovili kapitalismus. Hlavním „strašákem“ buržoazie je proletariát a proletářská revoluce. Práva dělnické třídy byla vybojována především v nelítostném třídním boji a bez třídního boje budou zase odebrána. Ale po celém světě vidíme lidová povstání, stávky, boje – dokonce i v Evropě (podívejte se na Francii, Belgii, Řecko, Srbsko atd.) – takže buržoazie nemůže jednoduše „odstranit“ všechny výhody jedním tahem, i když je pozvolna po celém kontinentu čím dál více demontuje.

Palestinské sebeurčení #

Gazu jsem již zmínil, můžete podrobně popsat váš pohled na Palestinu?

Opět velmi široká a velká otázka. Vydali jsme o Palestině spoustu textů. Velmi krátce – naší pozicí je bezpodmínečná podpora palestinského lidu a hrdinského palestinského ozbrojeného národního odporu. Odsuzujeme prodej země Palestinskou samosprávou v čele s Fatahem – těmi posluhovači imperialismu a sionismu. Podporujeme kroky ke sjednocení Fronty národního odporu. Dále je naše pozice taková, že jedinou cestou k osvobození celé Palestiny musí být lidová válka vedená Maoistickou komunistickou stranou Palestiny. Pouze proletariát bude schopen dovést boj k vítězství a proletariát může vést pouze se svou vlastní stranou: komunistickou stranou. Jediným dlouhodobým řešením je osvobodit Palestinu a založit Nový demokratický stát na celém území nárokovaném palestinským lidem, což znamená zničení sionistického státu Izrael.

KSČM a utlačované národy #

Chci se zeptat, jak reagovat na soudružky a soudruhy, kteří rámují kolaboraci KSČM s «vlasteneckou pravicí» (reakčními, xenofobními stranami) jako nějakou «práci na národnostní otázce» a dovolují si v této souvislosti odkázat na Mao Ce-tunga? Každému by mělo být jasné, že je rozdíl mezi osvobozením se od vlivu imperialismu a prázdným apelem na „patriotismus“, zvláště pokud se jedná o odmítnutí uprchlíků nebo konzervatismus.

Necítíme jistotu k tomu vyjadřovat se o vnitřních problémech České republiky a tamních hnutích. To je otázka, kterou by měli řešit komunisté*tky a revolucionáři*ky České republiky a my plně respektujeme nezávislost soudružstva v každé zemi. Naše informace jsou velmi omezené, takže se domníváme, že by naše názory na strategii a taktiku v České republice nebyly příliš užitečné.

Obecně řečeno jsme proti revizionismu a oportunismu, jsme proti volební cestě a jsme proti veškerému nacionalismu a národnímu šovinismu, a to i v rámci utlačovaných národů. Držíme se předsedy Maa, když říká, že vlastenectví utlačovaných národů je aplikovaný internacionalismus, a když říká, že internacionalismus je duchem komunismu. Dále se držíme marxistické zásady, že proletariát nemá žádnou vlast a že proletariát je mezinárodní třída. Bezpodmínečně podporujeme právo na sebeurčení utlačovaných národů, ale to neznamená řídit se „omezeným nacionalismem“ ani jej podporovat.. Cestou v utlačovaných zemích je (Nová) demokratická revoluce, která sjednocuje všechny části lidu pod vedením proletariátu (vyjádřeného v jeho straně, komunistické straně), k vyřešení nejprve otázek demokratické revoluce – včetně národní suverenity – a pak, bez přestávky, přímo do socialistické revoluce na cestě ke komunismu po celém světě. Držíme se prohlášení předsedy Maa: buď vstoupíme do komunismu všichni, nebo nikdo z nás.

Konečně jsme plně přesvědčeni, že všeobecná krize imperialismu se bude dále prohlubovat, že revoluční situace v celém světě bude nadále dozrávat a že proletářská světová revoluce historickým zákonem a nutností smete imperialismus ze všech koutů Země. Historický úkol proletariátu bude vyřešen ve velkých bitvách a my jsme plni revolučního optimismu – zejména dnes, když vidíme, jak se na všech kontinentech rozvíjejí divoké lidové boje, dokonce i ve „staré Evropě“. V Evropě jsme přesvědčeni, že proletariát a lidové masy takzvané „východní Evropy“, včetně utlačovaných národů střední Evropy, sehrají velkolepou a velmi důležitou roli při vytváření dalšího boje proti imperialismu všech typů. Hrdinské dějiny naší třídy a národů v těchto zemích jsou jen předehrou toho, co přijde.

Ještě jednou zdravíme všechny soudruhy*žky, přítelkyně a přátele v České republice, vítáme další revoluční, proletářský a antiimperialistický boj a organizaci.