Válka Izraele s Íránem: Jedině íránský lid má právo svrhnout Chameneího

Kolektiv Rozpor odsuzuje stupňující se americkou-izraelskou agresi proti Íránu. Cílem této války není nic než smrt, bída a upevnění pozice fašistických Spojených států. Zároveň cítíme potřebu vyjádřit se k rozdílu mezi vládnoucí třídou Íránu a íránským lidem.

Zaprvé: proti USA-Izraeli #

Stojíme s íránským lidem v jeho obraně proti americkému-izraelskému imperialismu.

Viníkem tohoto konfliktu jsou už po desítky let Spojené státy. Za pomoci své „nepotopitelné letadlové lodě Izrael“ utlačují lid v celém regionu Západní Asie, svrhávají státní zřízení a vyměňují je za své loutky, udržují v podřízené pozici pracovní sílu a přírodní zdroje globálního jihu a ideologicky démonizují jeho obyvatelstvo.

Současná eskalace mezi Izraelem a Íránem je součástí izraelských snah o genocidu palestinského lidu a dokončení osadnického projektu, v nimž jim Írán vytrvale překáží. Také zapadá do amerických plánů vyměnit všechny vlády v regionu za svoje podřízené státy – Írán je poslední na řadě.

Kdyby zvítězila strana amerického-izraelského imperialismu, bude to znamenat další zbídačení Západní Asie, zejména íránského lidu, výměnu islámské republiky za jiný, podobně tyranský režim a volnou ruku Izraeli v politice vyhlazování.

Proto:

Ani USA, ani Izrael, ani EU, ani nikdo jiný, jedině íránský lid má právo svrhnout Chameneího a nastolit nové zřízení. My jako obyvatelstvo členské země NATO máme povinnost proti této agresi protestovat a bojovat zevnitř.

Zadruhé: proti íránskému státu #

Stojíme s íránským lidem v jeho odporu proti reakční teokratické vládě.

Íránský stát po desítky let utlačuje národnostní a náboženské menšiny, ženy, politické odpůrkyně a odpůrce, ničí organizace pracujících. Íránské masy trpí kvůli fanatismu, korupci a neschopnosti své vlády. Pevná ruka vlády v Íránu ochraňuje kapitalistické vztahy.

Pokud zvítězí strana íránské teokracie, bude to představovat mimořádný nárůst nadějí a podpory pro sebeurčení lidu Palestiny, Jemenu, Libanonu, Sýrie a dalších, ale toto sebeurčení bude nadále zastíněné íránským reakčním kapitalismem s jeho zájmy, a íránský lid bude dál žít pod útlakem svého brutálního státu.

Chceme zdůraznit, že kapitalistické a reakční státy nejsou žádní spasitelé antiimperialismu. Konflikt mezi kapitalistickými a reakčními státy sám o sobě nikdy nepřinese osvobození: slouží jenom k přerozdělování světa. Pracující lid si může svoje vítězství získat jen pomocí svého hnutí, svého třídního boje a skrze úspěchy svých vlastních socialistických států. Výhra utlačovaného státu, jako je Írán, může krátkodobě oslabit imperiální systém, ale pokud se takové příležitosti nechopí socialistické hnutí, po přerozdělení se svět vrátí do starých kolejí.

Proto:

Ani USA, ani Izrael, ani EU, ani nikdo jiný, jedině íránský lid musí svrhnout Chameneího a nastolit nový, socialistický a antiimperialistický Írán. Důvěřujeme íránskému lidu, že najde správný způsob, jak toho dosáhnout.

Co je hlavní #

Pořadí našich dvou bodů není náhodné. Bránit zemi a svrhávat její vládu jde těžko provádět zároveň. Proto je nutné rozeznat v množství probíhajících konfliktů hlavní rozpor, který umožňuje vyřešit ty ostatní.

Domníváme se, že pokud se nyní Írán neubrání agresi a padne, nový „prozápadní“ režim nastolený USA nepovede k revoluci. Naopak ještě více potlačí místní hnutí a zajistí nové vládě ochranu od masivní armády USA ve spolupráci s dalšími loutkovými státy v regionu.

To znamená, že hlavní rozpor právě teď probíhá mezi americkým-izraelským imperialismem na jedné straně a Íránem (státem i lidem) na druhé straně. Tento rozpor může íránský lid vyřešit buď vojenskou porážkou imperialistických sil, anebo donucením své vlády k uzavření míru.

Jak připomíná Maoistická skupina Rudá cesta, největší protesty proti vládě probíhaly na vrcholu války mezi Irákem a Íránem. Jestli se budou tentokrát události vyvíjet podobně, může íránský lid využít příležitost, kdy bude vláda válkou oslabená, a svrhnout ji:

• Jestli tato revoluce proběhne ještě za války, USA-Izrael se pravděpodobně nespokojí s mírem výhodným pro obě strany. Budou ve válce pokračovat, snažit se od Íránu vynutit různé ústupky a jeho podřízení americké hegemonii. Jelikož hlavní rozpor imperiální agrese bude pokračovat, íránský lid musí také pokračovat v obraně, jinak nový stát skončí jako další loutka.
• Jestli revoluce proběhne, až bude Írán ubráněn nebo uzavře mír, imperiální rozpor ustoupí do pozadí a vystoupí na povrch konflikt mezi vládci a ovládanými v Íránu. Íránský lid musí jednat rychle a svrhnout zesláblý režim, než načerpá síly.

Věříme íránskému lidu, že pozná správnou chvíli, kdy má povstat a s kým se spojit. Spoléháme na jejich úsudek v tom, jestli a jak dlouho spolupracovat s reakční vládou, podobně jako se v Palestině kriticky sjednotila řada socialistických hnutí okolo Hamásu, nebo jestli je čas se vydat vlastní cestou.

Mnoho řečí o lidu #

Jak poznáme, jestli je revoluce vůle lidu, nebo jestli probíhá „změna režimu“, o kterou USA-Izrael dlouhodobě usilují?

• Pokud povstání půjde ruku v ruce s USA-Izraelem a přistoupí na všechny jejich požadavky, víme, že sledujeme divadlo zmanipulované zvenku, protože není v objektivním zájmu lidu Západní Asie sklonit hlavu a udělat ze sebe ty nejvykořisťovanější psance země. Přesto to bude důkaz o tom, že íránská vláda ztratila základní podporu mas.
• Pokud nové zřízení dá najevo, že bude pokračovat v kapitalistické politice, nebo ukončí podporu Palestiny, víme, že sledujeme výměnu jedné íránské diktatury za jinou. Ubránit se americkému-izraelskému imperialismu a skočit do klína BRICSu, imperialismu s čínskými charakteristikami, by zřejmě znamenalo relativní zlepšení života v Íránu, ale zároveň i potvrzení světového imperialistického systému a zradu internacionalismu.
• Pokud z revoluce vzejde nový socialistický stát, který se opírá o lidové masy, víme, že jej máme podporovat, i když bude vypadat jinak, než jak nám předepisují různé sto let staré příručky. Takový výsledek totiž bude nejen v zájmu íránského lidu, ale i v zájmu nás, kteří vyhlížíme skutečné trhliny na omítce impéria a hledáme mezinárodní solidaritu.

Stanoviska jiných organizací #

K sepsání našeho stanoviska nás inspirovala řada zahraničních organizací z Íránu i mimo něj. Chceme vyzvednout tyto dvě pozice, které překládáme s kritickými komentáři, ale považujeme je za inspirativní:

• ILPS: Bojujme proti sionismu a imperialismu! Konec sionistického genocidního režimu! Konec okupace!

  Souhlasíme s jejich výzvou, ať se po celém světě sjednotí lidé proti imperialistické agresi. Nesdílíme jejich přesvědčení, že jsou to i dnešní státy (kapitalistické státy), kdo může přinést spravedlivější svět. Chybí zde vyjádření k reálné povaze íránského státu.

• Prohlášení Maoistické skupiny Rudé cesty k útoku Izraele na Írán

  Tato organizace sídlící v Íránu nám připomíná, že nikdo, kdo se hlásí k vizi socialismu, si nemůže přát pokračování íránského státu. Nesouhlasíme však s tím, že Chameneí přispěl k vyprovokování války a že činy Izraele a Íránu jsou teď srovnatelně špatné – kroky Íránu jsou v solidaritě s trpící Palestinou.