↓Přejít na hlavní obsah

Vzájemná pomoc

·5 min
Obsah

Pojem „vzájemná pomoc“ pochází z prostředí anarchismu a navazuje na dílo Petra Kropotkina, který popisoval, že nezištná kolektivní pomoc je u lidí i zvířat přirozená a umožňuje prosperitu celého společenství.

I v marxistické tradici se ale objevuje představa, že pracující třída, a díky ní celé lidstvo, rozvíjí kolektivní solidaritu navzdory kapitalistickému individualismu. Nakolik se tyto dva přístupy doplňují nebo liší?

Náš čtenářský kroužek vybírá teoretické i praktické texty z obou myšlenkových směrů od konce 19. století až po dnešek.

Vzájemná pomoc: výraz kolektivity pracující třídy – způsob, jak přežít kapitalismus – cesta, jak podkopat starý systém a vypěstovat nový – nejstarší přirozenost člověka – nebo něco, co doopravdy přijde až za plného komunismu? Studujme a diskutujme.

Časový rozsah #

Kroužek se schází jednou měsíčně.

Na jeden měsíc připadá maximálně 80 normostran četby (20 normostran na 1 týden).

Jak probíhá setkání #

Viz Metoda čtenářského kroužku.

1. Původní Kropotkinovo pojetí #

Petr Kropotkin - Vzájemná pomoc (1890–1896) #

Český překlad knihy od nakladatelství Neklid se dá koupit fyzicky. Odkazy níže vedou na anglický překlad knihy.

Všem doporučujeme přečíst úvod knihy (12 normostran):

Pak si vyberte kteroukoliv jednu následující kapitolu knihy. V kroužku se podělíme o poznatky:

Nakonec si můžete přečíst závěr knihy:

Celá kniha je k dispozici i jako PDF, epub a mobi.

Jestli nestíháte, přečtěte si aspoň krátký článek v A2: Vzájemná pomoc státu navzdory.

2. Evropský kolonialismus proti domorodé kolektivitě #

José Carlos Mariátegui – Sedm výkladových esejů o peruánské realitě (1928) #

José Carlos Mariátegui ve svých esejích předkládá myšlenku, která může být z perspektivy ortodoxního marxismu kacířská: že v Incké říši před španělskou kolonizací existovala určitá forma socialismu nebo komunismu. Ta nebyla evropského původu a nevycházela z průmyslové ekonomiky, ale zakládala se na společném vlastnictví v zemědělských komunitách. Španělská kolonizace nikdy nezvládla vybudovat stejně produktivní společenské uspořádání.

  • Pro kontext o historii Peru si můžete nejdřív přečíst Essay One: Outline of the Economic Evolution (21 normostran). Audiokniha.

    Kromě vývoje Peru během kolonialismu také vysvětluje fungování polokolonialismu a polofeudalismu.

  • Nejdůležitější myšlenky ke vzájemné pomoci najdete v Essay three: The Problem of Land (53 normostran). Audiokniha.

    Vedle ekonomického vývoje Peru se věnuje osudu tradičních indiánských komunit: jejich proměnám napříč kolonialismem a porevoluční republikou.

    Doporučené části:

    • The Agrarian Problem and the Indian Problem
    • The “Community” Under the Colonial Regime
    • The “Community” under the Republic
    • poznámka 15
    • The “Community” and the Latifundium

Jestli nestíháte, přečtěte si sekundární shrnující článek: José Carlos Mariátegui’s Indo-American Socialism (11 normostran).

3. Sloužit lidu: socialistická pomoc v Číně #

Mao Ce-tung – Organizujte se! (1943) #

Text Organizujte se! zachycuje období, kdy se komunistická strana Číny podílela na odboji proti japonské okupaci za 2. světové války. V základnové oblasti, kde tehdy KS Číny operovala, probíhaly spontánní experimenty s kolektivizací a družstevnictvím. Zajímavost je, že se jim říkalo „družstva vzájemné pomoci“.

Mao Ce-tung – Sloužit lidu (1944) #

Koncept „sloužit lidu“ se dá vnímat jako určitá paralela k principu vzájemné pomoci, ale na bázi vztahů mezi komunistickou stranou a lidem. Oběma pojetím je společná solidarita vycházející z potřeb, ne tržních vztahů. Řada pozdějších marxistických organizací tuto myšlenku ve své praxi dále rozvíjí.

  • Sloužit lidu. 2 normostrany. Odkaz bude doplněn.

4. Vzájemná pomoc v domácí práci #

Claudie Broyelle – Half the Sky (Women’s Liberation in China) (1974) #

I domácí práce je práce a i v domácnosti si musíme pomáhat. Marxistické-leninistické projekty měly v tomto bodu často slepou skvrnu: mnohé nereflektovaly vykořisťování žen v domácnosti nebo předpokládaly, že osvobození žen přijde jako vedlejší účinek industrializace a narovnání třídních vztahů ve výrobě.

Tato kniha vypráví o zkušenosti čínských žen, které zjistily, že jejich osvobození musí začít od socializace vztahů v rodině a domácnosti. Pustily se do přetváření tradiční feudální čínské rodiny, aby v ní zajistily rovnostářskou dělbu práce mezi všemi podle hesla „od každého podle jejich možností, každému podle jejich potřeb.“

  • Kapitola Socializing Housework. 48 normostran. Strana 78 v PDF.

5. Zkušenost amerických marxistických organizací #

Řada revolučních marxistických organizací v USA už od 60. let provádí pokusy, které slučují princip vzájemné pomoci a „sloužit lidu“.

The Black Panther Party #

Vybrané úryvky z knihy budou doplněny.

For the People #

For the People byla síť buněk vzájemné pomoci vycházející z teorie marxismu-leninismu-maoismu. Přečteme si články o tom, jak síť fungovala, a polemiky o tom, proč nakonec selhala.

Další zdroje budou doplněny.

Red Help Austin #

Red Help Austin je texaská organizace, která se věnuje vzájemné pomoci podobné Food Not Bombs. Tato aktivita pro ně představuje nedílnou součást budování hnutí k revoluční dekoloniální přeměně USA podle marxistické-leninistické teorie.

Články o vzájemné pomoci publikují na svém webu:

Rozhovor o vzájemné pomoci v komunitě lidí bez domova na jihu Austinu:

6. Praktické návody #

Dean Spade – Vzájemná pomoc: jak v krizi upevňovat solidaritu (2020) #

Americký aktivista a právník Dean Spade nabízí způsoby, jak se můžou komunity díky vzájemné pomoci podporovat v krizových časech a budovat solidaritu nezávislou na systému.

Výběr kapitol bude doplněn.

Mutual Aid Hub #

Web Mutual Aid Hub nabízí širokou škálu návodů, jak můžeme ve své komunitě začít uplatňovat vzájemnou pomoc. Do velké míry vychází z díla Deana Spadea.