Výpisky z Urban Perspective

Tyto poznámky vznikly v našem čtenářském kroužku jako výpisky shrnující knihu Urban Perspective z roku 2007 od Komunistické strany Indie (maoistické) (CPI(Maoist)).

Hlavní principy:

• kniha představuje plán městské práce, který se má uskutečnit
• mluví se i o tom, co strana zatím nedělá nebo v tom selhává, ale měla by se na to v budoucnu soustředit
• strana operuje primárně na venkově. ve městě je nepřítel (indický stát, jeho represivní aparát a buržoazie) nejsilnější
• řeší, jak ve městě operovat skrytě nebo legálně. s jakými tradičními a legálními organizacemi se jak propojovat.
  • oddělení členstva nebo orgánů v masové práci a v tajné práci.
• „největší společensky přijatelná militantnost na daném místě“
  • dlouhodobá strategie vs. rychlá militantní práce: strana je z venkova zvyklá na militantní řešení, ale ve městě to nefunguje, proto typicky dělá zbrklé chyby. ačkoliv i příliš umírněné chyby jsou možné.
  • získávat si městské masy umírněným legálním programem, pak je politizovat, radikalizovat a přitahovat ke straně.
• „politická centralizace, organizační decentralizace“
• strana primárně bojuje proti těmto problémům, proti nimž hledá spojenectví:
  • imperialismus
  • liberalizace, globalizace, privatizace
  • indický (polo)feudalismus
  • fašismus hindutva

Složení indických měst #

• městská populace Indie je dnes v poměru větší, než jaká byla v Číně během Čínské revoluce
• zhruba třetina žije ve městech
• hodnota indické ekonomiky už pochází hlavně z průmyslu
• proto je taky nutné klást na městskou populaci relativně větší důraz
• provádí třídní analýzu různých měst a regionů
• všímají si i začínající deindustrializace ve velkých městech
• města mívala bohatou britskou část a chudou indickou část vedle sebe
• dnes během liberalizace-globalizace se chudí lidé a průmysl vytlačují na okraj města, aby centrum mohla být výstavka globálního finančního kapitalismu. demolice a vystěhovávání.
• ghettoizace: menšiny jako muslimové a dálité jsou pořád vytlačovány do uzavřených komunit, kde si zajišťují komunitní sebeobranu. musíme se v nich organizovat specificky na základě každodenních potřeb menšiny a získat jejich důvěru. organizování se jenom v „pracující třídě“ nám k nim přístup nezajistí

Opatření a stanovy #

Strategické přístup v městské práci #

• strana potřebuje mobilizovat proletariát, aby mohla být proletářským předvojem a aby dělnictvo přicházelo poskytovat vedení na venkov
• i když chceme obklíčit města z venkova, budeme k tomu ve městech potřebovat podporu dělnických mas
  • přístup k nezbytným výrobkům z měst
  • přístup ke zdravotnictví nad rámec venkovských možností
  • výzvědy u nepřítele
  • potenciál provádět sabotáže
  • dělnictvo z města vyváží třídní složení strany, které je hlavně rolnické, a poskytne ideové vedení
• široký kontakt s masami získáme, když budeme využívat všech legálních možností, které jsou dostupné
• legální metody je potřeba kombinovat s tajnými organizacemi

Hlavní cíle naší městské práce #

1. mobilizovat a organizovat masy (různé třídy a sekce/menšiny)
2. budovat jednotnou frontu (solidarita mezi městem a venkovem, propojování mezi třídami, spolupráce proti fašismu, globalizaci atd.)
3. vojenské úkoly (kádry z měst se přidávají do války na venkově nebo ji podporují z měst sabotážemi a jinak)

Masová mobilizace a budování strany #

• musíme souběžně budovat různé typy organizací
• podle vývoje podmínek se různé typy stávají primárními
• ve městech využívají:
  • otevřené legální organizace
    • s omezeným programem
    • s maximálním dosahem
    • nehlásí se ke straně
  • tajné revoluční organizace
    • šíří kompletní propagandu odpovídající revolučnímu programu strany (letáky, plakáty, osobní kontakty apod.)
    • občas provádí militantní akce jako sebeobranu masových organizací nebo sabotáže
    • většinou nemají široký dosah
• v zájmu bezpečnosti není dobré, aby jeden člověk zastával tajnou roli a vedoucí legální roli zároveň.
• strana začínala v 70. letech jako otevřená revoluční organizace. to je možné jenom v období, kdy je stát příliš slabý nebo neochotný k represím. je to ale historická výjimka. dnes je to ještě možné v některých regionech Indie.

Otevřené legální organizace #

• Frakční práce
  • extrémně užitečná metoda organizace už za Čínské revoluce
  • členstvo strany vstoupí do tradiční, organicky vzniklé organizace mas ve městě.
  • členstvo neodhaluje svoje napojení na stranu
  • přitahuje organizované masy k revoluci
  • např. odbory, organizace slumů, mládežnické organizace, organizace nezaměstnaných, ženské organizace
  • některé takové organizace jsou napojené na strany nebo organizace vládnoucí třídy. ale to nevadí. záleží na tom, jestli v nich můžeme masy mobilizovat a politicky ovlivňovat.
  • pokud nám to pomůže zvýšit vliv, usilujeme o vůdčí pozice v organizaci
  • klíčové je v takovéto organizaci odhalovat reakcionáře a reformisty. ale neodhalit se přitom.
  • dvě chyby při této práci:
    • propadnout se na úroveň reformistů v zájmu hladké spolupráce a utajení
    • snažit se o rychlé zisky. být příliš revoluční, riskovat odhalení (zpívat stranické písně). toto je naše častější chyba
  • vyvážená pozice závisí na tom, jaké jsou v regionu společenské zvyky a jaká je úroveň boje. musíme se přizpůsobovat konkrétním podmínkám. v některých zaměstnáních je přijatelný picketing, někde sit-ins.
  • zůstávat „o krok napřed před masami“ a tlačit boj na společensky přijatelné maximum
• Zastírací masové organizace založené stranou
  • tak jako frakční práce, ale organizaci založí strana, když organizace chybí.
  • opět je potřeba přizpůsobit militantnost konkrétní společenské přijatelnosti
• Legální demokratické organizace
  • politické organizace, strany
  • reprezentují buď sekci (odbory, studentstvo, ženy atd.) nebo řešení problému (pracovní právo, nezaměstnanost, kastovní útlak, safronizace vzdělávání)
  • na škále od lokální až po celostátní
  • strany se do nich masově zapojují
  • na Filipínách má velký úspěch v nich pracovat
  • na půdě takové organizace se dílčí problémy mas politizují a sjednocují s konkrétním směřováním
  • přidáváme se k nim nebo je zakládáme
  • nesmíme se ale soustředit jenom na tuto masovou organizace a přehlížet centrální úkoly tajné strany. dvě stránky mince v dialektickém vztahu.
  • v zájmu bezpečnosti minimalizovat schůze mezi otevřeným vedením a tajným vedením. písemně.
  • nepřítel (stát) nás bude podezírat, že v legální straně působíme, ale když je strana opravdu masová, netroufne si na represe
  • snažíme se o co nejširší propojování. naší podmínkou pro spojení je „minimální program“ a oddanost danému boji

Organizování v místě bydliště #

• sekundární oproti organizaci na pracovišti
• v slumech a na podobných místech už existují různé tradiční organizace, které zajišťují místní samosprávu a řeší spory
  • tyto poskytují nejlepší utajení
  • zapojujeme se do nich, nebo zakládáme organizace podle tradičního vzoru v daném regionu
• v tomto prostředí se odehrávají boje jako zápas za vodu, elektřinu, toalety a jiné základní potřeby
  • klíčovou roli hrají ženy a nezaměstnaná mládež
• podporujeme tady demokratickou kulturu
  • zakládáme knihovny a čítárny s progresivním vzděláním
• snažíme se přeměnit tradiční samosprávné orgány, zbavit je feudalismu a vykořisťování
• vzděláváme o nebezpečí fašismu hindutva
  • zakládáme komunitní mírové komise a týmy sebeobrany
  • v oblastech, kde je silné napětí v komunitě, mezi kastami nebo národnostmi
• v slumech působí nevládní organizace sponzorované imperialistickými zeměmi
  • vzděláváme o jejich škodlivé roli a o agendě jejich sponzorů
  • ale můžeme navázat dílčí spolupráci, když přijdou podpořit nějaký zápas
• aktivistické skupiny, které vzejdou ze zápasu, konsolidujeme na kandidátstvo a pak členstvo strany
• 41 milionů lidí žije v Indii v slumech
  • strana to zatím zanedbávala
  • v Peru byly slumy dlouhou dobu jádrem podpory Komunistické strany Peru

Budování strany #

• nejlepším lidem, kteří vzejdou z masových zápasů, poskytujeme politické vzdělání v aktivistických skupinách a zveme je do strany
• pomalý proces
• ve městech konsolidujeme primárně lidi z proletariátu, aby se posílil slabý proletářský charakter strany
• Aktivistické skupiny
  • tajná skupina, přechodná forma od masové organizace ke straně
  • sdružuje nejaktivnější a nejupřímnější lidi z určitého masového zápasu
  • 3 až 7 lidí
  • skupinu vede členka nebo člen strany, ale neodhaluje svoji příslušnost
  • poskytuje politický směr a ideologické vzdělání, politizuje životní rozhodování členstva
  • ze skupiny se pak vybírá kandidátstvo do strany
  • vzniká na pracovišti, v místě bydliště, ve škole nebo instituci, nebo na úrovni vhodné pro určitou sekci
  • do skupiny se vybírají lidé, kteří jsou pravidelně aktivní, dále sympatizují s revolucí a jsou oddaní věci, za kterou se organizují
  • tři základní zodpovědnosti:
    • přetvářet organizace mas, aby reprezentovaly skutečné zájmy mas; případně zakládat
    • politizovat široké masy
    • organizovat sebeobranu mas
  • člen/ka strany přitom skupině poskytuje ideologické vzdělávání
    • přednášky, společné studium, diskuze, filmy, individuální četba
  • kolektivně se diskutuje o osobních problémech, skupina pomáhá činit politická rozhodnutí v osobním životě
  • aktivistická skupina se nakonec rozpustí a vznikne z ní nová buňka strany (nemusí se přidat celá skupina)
• Politické vzdělávání
  • ve městech silná buržoazní ideologie
    • daleko od guerillových základen strany
    • a poblíž reformistů a reakcionářů v masových organizacích
  • důležité vzdělávání, aby se předešlo chybným extrémům
  • vzdělávání probíhá v malých skupinách a provádí ho relativně nezávislé členstvo na nižších úrovních
  • v masových organizacích se vzdělává otevřeně, ale do té míry, aby to nebylo podezřelé. způsoby obvyklými v daném kontextu.
  • knihovny, pouliční čtení, zapojení do přednášek na festivalech, soutěže v diskutování, tréninky masových organizací apod.
  • vzděláváme i zpátečnické složky hnutí.
  • základní osnova vzniká v centrále strany, ale decentralizovaně se přizpůsobuje lokálním podmínkám

Struktura strany #

• politická centralizace + organizační decentralizace, aby se zajistila spolupráce otevřených, tajných a venkovských struktur
• celé členstvo k tomu potřebuje mít spolehlivé ideologické základy
• Stranická buňka
  • zakládá se na pracovišti, ve škole, instituci, kanceláři, slumu nebo jiném bydlišti
  • organizuje a politizuje masy, vzdělává, nabírá do strany, připravuje členstvo na venkov
  • schází se tajně
  • existuje i buňka profesionálního revolucionářstva: členstvo věnuje práci jenom straně
• Komise na částečný úvazek
  • vzniká, když poblíž sebe působí aspoň dvě stranické buňky
  • vede buňky, kandidátní buňky, stranické frakce v oblasti
  • schvaluje nové členstvo strany
  • zajišťuje komunikaci s vyššími orgány
• Stranické frakce
  • aspoň tři členky nebo členové strany působící v určité organizaci mimo stranu
  • šíří vliv strany
• Vrstvy
  • z bezpečnostních důvodů se ve straně komunikuje přes různé vrstvy od nižších po vyšší a naopak

Jednotná fronta #

• ve městech žijí různé třídy (mj. proletariát, poloproletariát, maloburžoazie) a reprezentují je různé organizace. spolupracujeme.

Jednota dělnické třídy (různé taktické fronty) #

• Jednota v průmyslu
  • odbory. ideálně jedny odbory pro jedno odvětví, anebo koordinační komise mezi odbory v odvětví.
  • snažíme se o mezinárodní solidaritu: např. v rámci jedné nadnárodní firmy.
• Jednota podle problému
  • proti určitým vládním opatřením, nebo pro odborové, sociální, politické záležitosti.
  • budujeme nejširší možné spojenectví, které se shodne na minimálním potřebném postoji.
  • usilujeme o spojenectví mas, ne pár vůdců, jinak bude organizace neefektivní.
  • na dílčích problémech můžeme spolupracovat i s reakcionářskými odbory, pokud se chtějí podílet.
    • cílem je dlouhodobě přitahovat masy k revoluci.
    • legální demokratické organizace umí nejlépe vytvářet jednotu kolem dílčích problémů.
  • připravujeme masy na to, že je reakční vůdci můžou zradit.
• Jednota na území
  • spojuje lidi v průmyslové nebo obytné oblasti na základě problémů, kterým tam čelí (voda, doprava, hygiena, zločin apod.)
  • nejčastější typ legálních demokratických organizací pracujících
  • snažíme se tuto spolupráci rozšiřovat, aby se v ní mobilizovaly široké masy
  • konsolidujeme aktiviststvo, které tady vzniká, a budujeme stranu
• Dělnické platformy
  • zakládáme legální demokratické organizace s minimálním programem pro pracující
  • oslovujeme odbory pomocí schůzí, demonstrací, přednášek, seminářů, kulturních programů
  • přitahujeme nejuvědomělejší sekce odborů a sjednocujeme je kolem politického programu

Aliance mezi dělnictvem a rolnictvem #

• nejdůležitější základ strategického spojenectví čtyř tříd, na kterém strana staví (rolnictvo, proletariát, poloproletariát, maloburžoazie? není rozvedeno)
• ve velkých městech vzdělávání a propaganda o venkovském boji
• v menších městech u guerillových oblastí se zaměřit na konkrétní problémy a praktickou pomoc hnutí
• podpisové kampaně, solidární demonstrace, mobilizace dělnictva a rolnictva proti Světové obchodní organizaci, státním represím apod., vzdělávání o útlaku na venkově, pomoc při přírodních katastrofách
• demonstrace nepořádáme, pokud by byly malé a přišlo by na ně jenom naše členstvo. pořádáme takové demonstrace, kam přijde i mnoho nečlenstva. jinak riskujeme odhalení.

Jednota městských vykořisťovaných tříd #

• proletariát, poloproletariát, městská chudina ve slumech, studentstvo, učitelstvo, zaměstnanectvo
• angažujeme se dvěma způsoby:
  • propaganda a agitace okolo problémů, které zasahují určitou vykořisťovanou sekci (vystěhování, demolice, studentská práva, učitelské platy apod.)
  • jednotné fronty a legální organizace kvůli problémům, které dopadají na všechny ve městě, zvlášť na nejvíc vykořisťované (ceny, korupce, rušení průmyslu, nedostatek vody, špatná doprava, hygiena apod.)
• Jednota s poloproletariátem
  • pracující lidé přichází o zaměstnání a padají do poloproletariátu
  • také venkovští migranti přijímají různé drobné práce
  • podobní prodavači, řidiči v rikšách, nosiči nákladů atd.
  • rozptýlená a neorganizovaná třída, ale velká a militantní
  • můžeme budovat odbory poloproletariátu
  • projevujeme solidaritu, když probíhají útoky na poloproletariát (např. když na řidiče útočí „protilidoví environmentalisté“ kvůli znečištění a překážení, nebo proti městskému rozvoji a demolicí slumů)
• Pracující v kancelářích (white collar)
  • počítače, automatizace, služby, banky, pojišťovny, učitelstvo, novinářstvo
  • často organizovaní v silných odborech
  • zakládáme u nich frakce
  • nedostávají solidaritu od chudších pracujících, protože je propaganda vykresluje jako přeplacené a málo pracující
  • snažíme se propojovat odbory napříč sektory, aby se solidarita zlepšila
• Sekce maloburžoazie
  • často bojovné sekce maloburžoazie: studenstvo, právnictvo, prodavačstvo
  • vyjadřujeme solidaritu skrze odbory a legální organizace
  • při velkých zápasech mobilizujeme proletariát, aby je podpořil
  • studenstvo má dlouhodobě příkladný revoluční, kdysi anti-britský postoj. strana se nimi důkladně organizuje.

Vztahy s národní buržoazií #

• vykořisťující třída, ale není to vládnoucí třída Indie. s tou bývá v konfliktu.
• typicky váhá, na kterou stranu se v bojích přidat. k revoluci se může připojit jedině až v závěrečné fázi.
• s určitými sekcemi se můžeme takticky spojit na konkrétních problémech:
  • když vystupují proti vládě, imperialismu nebo kompradorské buržoazii
  • snižování daní, ceny elektřiny, zákony proti malým podnikům, protesty proti nadnárodním firmám
• nesmí to ale být na úkor pracujících, které organizujeme a kteří jsou jejich vykořisťovaní zaměstnanci.
• vyhlásíme podporu určitému zápasu, který národní buržoazie vede. od propagandy až po militantní mobilizaci pracujících, případně společné organizace zaměřené na problém.
• nikdy národní buržoazii neustupujeme ze zájmů vykořisťovaných tříd: stojíme na straně odborů a pracujících. síla pracující třídy má přitahovat národní buržoazii aby se přidala se svými problémy.

Fronta proti represi #

• proti vládnímu fašismu a „černým zákonům“, které doléhají na celé městské masy
• proti nim budujeme široké demokratické hnutí
• podobné fronty za občasné svobody už existují
• některých se však účastní strany vládnoucí třídy, které potlačují lidová hnutí. v takových se zapojujeme jenom na nižší úrovni a kritizujeme oportunistické vládnoucí síly. pokud bychom se chopili vůdčích pozic, staneme se loutkami.
• také mobilizujeme všechny sekce mas v reakci na brutální případy státní represe. z toho někdy vznikají zlomové okamžiky pro vývoj širokého demokratického hnutí a můžeme navázat zakládáním dlouhodobých organizací

Jednotná fronta proti hinduistickému fašismu #

• spojuje všechny sekulární síly a příslušnictvo utlačovaných náboženství
• tento náboženský útlak se děje hlavně ve městech, kde menšiny sídlí, převážně v ghettech
• tuto práci zatím zanedbáváme
• potřebujeme šířit propagandu například ve formě brožur, které vysvětlí postoj naší demokratické organizace
• rovněž můžeme zakládat fronty za řešení dílčích problémů, jako za potrestání pachatelů násilí na menšinách nebo proti safronizaci vzdělávání

Fronta proti globalizaci, liberalizaci a privatizaci #

• tento boj vede dělnická třída v rámci stávek, protestů proti privatizaci, změně zákoníku práce apod.
• tyto boje se staví i proti Světové obchodní organizaci, globalizaci a imperialismu
• snažíme se přitahovat různé dělnické fronty do široké fronty proti globalizaci
• fronta proti globalizaci zároveň zdůrazňuje problémy pracujících
• zapojujeme také rolnické a farmářské organizace, organizace ze slumů, studentstvo, inteligenci, prolidové environmentální organizace, učitelstvo apod.
• v hnutí proti globalizaci se zapojují i reakční organizace jako Komunistická strana Indie nebo zahraniční neziskovky. jsou napojené na vládnoucí třídy. držíme se od nich dál, pokud ve frontě už jsou, a nezveme je do fronty, pokud nejsou.

Zhodnocení našeho chápání a praxe #

• přehled různých strategických dokumentů strany o práci ve městě od roku 1970
• výčet chyb a špatného uchopení městského prostředí:
  • strana historicky podceňovala odbory a jiné masové organizace
  • odmítala v nich zaujmout vůdčí pozice
  • přesouvala příliš mnoho lidí a pozornosti z měst do boje na venkově

Bezprostřední úkoly #

• na základě dosavadních slabin strany a vytyčené strategie do budoucna
• opakují se motivy dříve z knihy ve stručném a konkrétnějším znění